Vyznáte se v bublinách?

Sekty, šumivá vína a champagne

Láhev plná bublinek by určitě neměla chybět při žádné slavnostní nebo výjimečné události. Je však dobré vědět, že nejsou bublinky jako bublinky a že mezi nimi může být někdy dost velký rozdíl. V šumivém víně vzniká oxid uhličitý samovolně a to díky přidání směsi cukru a kvasinek nazývané tirážní likér do prvotně kvašeného vína. Tímto se odstartuje proces druhotného kvašení, kdy se za pomoci kvasinek přeměňuje cukr na etanol a oxid uhličitý.

A i zde se mohou šumivá vína lišit. V případě levnějších druhů šumivých vín se druhotné kvašení odehrává v ocelových tancích a až do okamžiku naplnění lahví a jejich zazátkování celá výroba probíhá v uzavřených tlakových okruzích. Tento postup se nazývá metoda charmat.

Mnohem starší, nákladnější a náročnější je šampaňská metoda. Tento postup se od metody charmat odlišuje v tom, že po přidání tirážního likéru jsou vínem naplněny láhve, které se uzavřou korunkovým uzávěrem. Oxid uhličitý tak vzniká přímo v lahvích, kde víno také zraje a získává svoji charakteristickou chuť díky již zmiňovaným kvasinkám. Velmi náročný okamžik je remuage, kdy se lahve začnou pomalu, ať již strojově nebo ručně, přetáčet z vodorovné polohy do polohy svislé. Cílem tohoto postupného otáčení a naklánění je shromáždit všechen kal vzniklý v průběhu druhotného kvašení do prostoru zátky, která je na závěr ochlazena téměř na teplotu mrazu, aby se nashromážděný sediment mohl spojit a být při následném otevření láhví vystřelen ven. Potom už jenom zbývá víno v lahvích doplnit o expediční likér, který se nejčastěji skládá z vína, vinného destilátu a cukru. Na konci jsou lahve uzavřeny korkovým špuntem a zajištěny typickým drátěným košíčkem.

Ovšem na vrcholu všech těchto lahodných nápojů se nachází víno šampaňské, které lze bez váhání označit za perlu mezi všemi šumivými víny. Jedinečnost šampaňského spočívá hned v několika bodech. Asi tím nejméně známým je skutečnost, že přestože se jedná o víno bílé a jenom v malém procentu je produkováno také rosé, dvě ze tří odrůd, ze kterých je šampaňské vyráběno jsou modré (Pinot Noir a Mlynářka). Naopak tím nejznámějším, co o šampaňském ví asi každý, je skutečnost, že jako šampaňské neboli champagne může být označeno pouze šumivé víno, které vzniklo ve vinařské oblasti Champagne. Zajímavé je, že vinice v této oblasti patří k těm nejsevernějším v celé Francii. A to je také jeden z důvodů, proč chuť šampaňského je kdekoliv na světě nenapodobitelná. Jedinečné mikroklima, půda bohatá na vápník a zrání vína v hlubokých vápencových sklepích vytvářejí víno, které okouzluje svět už stovky let.