Rozdělení a druhy vín

Druhy vín a jejich rozdělení

Výrazem "víno" se smí značit pouze alkoholické nápoje vyrobené z hroznů révy vinné. Rozlišujeme různé druhy vín, které dělíme podle více parametrů, především podle barvy, obsahu cukru, odrůdy, stáří vína, technologie výroby a vyzrálosti vína...

Víno můžeme členit například podle barvy

Bílé víno: vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobeným z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.

Růžové víno: vyrobeno z modrých hroznů bez nakvašení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína.

Červené víno: vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvašením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny.

Členění dle obsahu cukru

Suché víno: Do 4 g/l zbytkového cukru.

Polosuché: 4,1 – 12 g/l zbytkového cukru.

Polosladké: 12,1 – 45 g/l zbytkového cukru.

Sladké: Nad 45 g/l zbytkového cukru.

Dle třídy a druhu

Stolní víno: Stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti. Může pocházet z hroznů z kterékoliv země EU. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1. 9. 1995. Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.

Jakostní víno: Jakostní víno se vyrábí z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu případně moštu z těchto hroznů. Jakostní víno bývá kromě základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Je vyráběno ve dvou druzích:

• Odrůdové jakostní víno s určeným názvem odrůdy vína na obalu, ze které bylo vyrobeno a musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z této odrůdy.
• Známkové jakostní víno, které smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.

Víno s přívlastkem: Se vyrábí z hroznů, rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem bývá navíc označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Přívlastky jsou určeny jednak přírodní cukernatostí hroznů, případně moštu, a jednak dalšími okolnostmi zpracování při jejich výrobě:

• Kabinet: Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
• Pozdní sběr: Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
• Výběr z hroznů: Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
• Výběr z bobulí: Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
• Výběr z cibéb: Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti.

Ledové víno: Vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

Slámové víno: Vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

Botrytický výběr: Vyrábí se z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou.

Barrique: Víno zraje v dubových sudech a částečně přejímá jejich vůni

Sur lie: Je název prastaré metody pro zrání vína v přítomnosti kalů, které vznikají během kvašení. Její doslovný překlad z francouzštiny znamená “na kalu” a při výrobě vína se používá v přeneseném významu „na kvasnicích“.

Přírodní víno (bio víno): Za přírodní víno je považováno to, které není chemicky ošetřováno.

Mešní víno: Mešní víno je zvláště pečlivě sledované přírodní víno, které není chemicky ošetřováno ani při růstu a zrání, ani není použito jakékoli chemie či aditiv při jeho výrobě. V minulosti se mešní víno vyrábělo převážně pouze v klášterech pro účely mše svaté, jako víno protranssubstanciaci v Krev Kristovu - Eucharistii.

Košer víno: V případě košer vína je nutné, aby technologický postup byl po celou dobu trvání pod dohledem příslušného představitele židovské obce. Naopak Islám alkohol zakazuje (srov. halal) a to se týká i vína.

Aromatizované víno: Aromatizované víno se vyrábí z vína nebo hroznového moštu (a jejich směsí), s přídavkem vody nejvýše 15 %. Aromatizují se pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Je možné také použít povolené přídatné ochucující látky. K doslazení se používá sacharóza, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se používá přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

Likérové víno: Tento druh dezertních vín) musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.

• Jakostní likérové víno vyrábí se z hroznového moštu, z vína nebo ze směsi hroznového moštu a vína, může se vyrobit taktéž z vinného destilátu.
• Likérové víno vinařské oblasti splňuje stejné podmínky, navíc však užité víno a mošt musí pocházet z vinařské oblasti a z registrovaných odrůd.

Nealko víno: Toto víno, také zkráceně nealko, se vyrábí z běžných odrůd vína, jako jsou např. Merlot, Müller Thurgau, Syrah a další. Nejde o hroznový mošt, jak je často mylně předpokládáno. Základ je klasické víno, z kterého se následně např. vakuovou technologií odstraní etanol. Nealko víno musí mít méně než 0,5 % alkoholu. Používají se aromatičtější a plnější odrůdy, jelikož dealkoholizační proces odstraní cca do 20 % chuti vína jako takového. Množství zbytkového cukru je u Müller Thurgau cca 2,5 g cukru / litr, u Merlotu mezi 20–50 g cukru/litr.

Perlivé víno: Vyrábí se z tuzemských vín (stolních nebo jakostních), popř. i obohacených (o koňak, brandy nebo vinný destilát a zahuštěný révový mošt nebo rafinovaný cukr), jejich sycením oxidem uhličitým. Musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Vína takto upravená jsou svěží a dobře pitelná. Ve srovnání s víny šumivými je perlivost těchto vín menší, má po otevření větší a intenzivnější bublinky, které však rychleji vyprchají.

Šumivé víno a sekt:

Šumivé víno: Je druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý, vznikající při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Oxid uhličitý při výrobě ostatních vín volně uniká, při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi anebo v uzavřeném tanku.

Sekt: Vyrábí se prvotním nebo druhotným kvašením moštů a vín (i z dovozu) z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína. Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí vykazovat u klasické láhve nejméně 0,35 MP, celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002, celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců. Doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů. Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových, skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.