Muller Thurgau

Odrůda vína Müller Thurgau

Synonyma a cizí názvy: Müllerka, Mjuler Thurgau, Rizvanac, Rivaner, Müller Thurgau bianco, aj.

Původ a rozšíření: Odrůda byla vypěstována Prof. dr. H. Müllerem ze semene v Geisenheimu v roce 1882. Semenáč byl vyselektován v roce 1891 ve Švýcarsku (Wädensvil), kam se prof. Müller přestěhoval a kam přenesl i 150 semenáčů. Z nich zaujal jeho technika H. Schellenberga semenáč vedený pod č. 58 (kříženec odrůd Ryzlink rýnský x Sylvánské), nazvaný Müller Thurgau. Genetickou analýzou však bylo nyní zjištěno, že "Müller Thurgau" nemá dědičné vlohy po odrůdě "Sylvánské", a proto se usuzuje, že je semenáčem "Ryzlinku rýnského". V Německu tuto odrůdu od roku 1921 rozšiřoval hlavně Ziegler. Odtud se rychle rozšířila do Švýcarska, Rakouska, Maďarska, Jugoslávie, Bulharska a bývalých zemí SSSR. Dnes je v Německu po Ryzlinku rýnském druhou nejdůležitější odrůdou (výměra cca 22.000 ha). V České republice se pěstuje ve všech vinařských oblastech, velmi úspěšně zvláště na Moravě, kde na Znojemsku dosahuje vysoké kvality. V Listině povolených odrůd je zapsána od roku 1941.
 

Morfologický popis

Včelka: Je bělavá, ochlupená. Okraje jsou intenzívně červené.
Vrchol letorostu: Je světle zelený, středně chlupatý, jemně bronzově hnědý. Stonek je zelený s nádechem do hněda.
List: Je velký, hluboce pětilaločný, neurčitě zvlněný. Rub je hladký. Řapíkový výkrojek je uzavřený se zaostřeným eliptickým průsvitem. Řapík je středně dlouhý.
Květ: Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.
Hrozen: Je středně velký až velký, průměrné délky 140 mm (průměrná hmotnost 120 g), středně hustý, tvaru válcovitého až kuželovitého. Stopka má normální stavbu a tvar.
Bobule: Je středně velká, průměrné délky 15 mm (průměrná hmotnost 1,8 g), elipsoidní, žlutozelená. Slupka je středně silná. Dužnina je zpočátku křupavá, při přezrání řídká, jemná, s muškátovou příchutí.
Semeno: Je hruškovité, středně velké. Zobáček je krátký.
Jednoleté dřevo - réví: Je světle hnědé, po délce tmavohnědě čárkované.
Zimní pupeny: Jsou střední až velké, široké.


Biologické a hospodářské vlastnosti

Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Odolnost dřeva a pupenů proti zimním mrazům je střední až slabá, podle zatížení keře násadou. Dřevo po mrazech však velmi dobře a rychle regeneruje. Vyzrání dřeva závisí i na příjmu draslíku z půdy.

Odolnost proti chorobám: Je citlivá na peronosporu a oidium. Při deštivém počasí v době dozrávání jsou hrozny napadány Botrytis cinerea. Trpí také černou skvrnitostí. Méně je náchylná na virózy.

Odolnost proti škůdcům: Je citlivá na obaleče, hlavně první generace.
Kvetení a opylení: Kvete ve 2. dekádě června. Květy nesprchají.
Zrání: Začíná zrát v první polovině srpna a dozrává středně raně, po polovině září.
Výnos a kvalita hroznů: Sklizně jsou vyšší (od 10 do 15 t na 1 ha) a pravidelné. Obsah cukru je 15-20° NM, kyselin v moštu 5,6-7%.



Vína: Jsou středně plná, harmonická, spíše měkká, příjemně muškátově aromatická, u konzumentů velmi oblíbená, vhodná na scelování i jako odrůdově čistá.
Pěstitelské požadavky

Poloha a půda: Je nenáročná na stanoviště, kromě mrazových poloh. Půdy žádá těžší, úrodné. Nesnáší půdy propustné, písčité, kamenité, bez větších příměsi jílnatých částic, suché.

Podnož: Nejlepší je Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB, pro střední vedení se doporučuje Vitis berlandieri x Vitis riparia SO 4. Dobře se osvědčila i Kober 125 AA.
Řez a vedení: Pěstuje se na středním i vysokém vedení se zatížením 6-8 oček na 1 m2. Řeže se na tři kratší tažně se zásobními čípky.
Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů

Je velmi plastická. Pěstuje se v různých ekologických podmínkách. Uplatňuje se v severních vinařských oblastech (Čechy), kde dává pravidelné a vysoké výnosy. Je jednou ze základních odrůd sortimentu v ČR pro velkovýrobu i drobné pěstitele, která poskytuje harmonická, aromatická odrůdová vína. Drobní pěstitelé je využívají i jako stolní odrůdu.

Zdroj informací: www.znovin.cz