Degustace 7. 04. 2017 Vinařství Michlovský

Úvodem degustace s datem konání 07. 04. 2017 jsme byli seznámeni panem Filipcem s degustační listinou, která výjimečně obsahovala pouze 3 vína bílá a 8 vzorků vín červených. Zdůvodnění jsme se dozvěděli krátce na to - všechna vína vybraná pro tuto degustaci získala Salon vín, ve kterém se dařilo více vínům červeným. Kromě Hibernalu, PS, 2012 a Frankovky, PS, 2012 se pyšnilo 9 vín titulem Salon vín 2017, dvě dříve zmíněná titulem Salon vín 2014 a 2016.

Prvním představeným vzorkem vína byl Hibernal, PS, 2012, jedno z BIO vín p. Michlovského. Co se týká BIO produkce, vlastní toto vinařství 15-20 hektarů vinic, na kterých se pěstují převážně novější odrůdy, vhodné právě k výrobě BIO vín. Mezi preferované a nejvhodnější patří rezistentní odrůdy jako je Hibernal, Laurot nebo Malverina. Důvod je celkem jednoduchý, neboť jsou to nově šlechtěné odrůdy, které jsou samy o sobě velmi odolné vůči chorobám a plísním, takže při jejich pěstování je potřeba jen velmi malého množství biochemie. Na klasickou odrůdu je potřeba 10-15 postřiků za rok, pro rezistentní odrůdy se může vystačit jen se 3-4. Toto je důležitý faktor, který přináší nemalou úsporu ve finančních nákladech, ale hlavně se jedná o minimální zásah do vinohradu. Bio vinohrady p. Michlovského se nacházejí částečně v Břeclavi, velká část u Rakvic na terasách, kde jsou vinohrady na jižní straně. Jedná se o velmi pěknou oblast s posezením, kam se podnikají krásné výlety do okolí.

Další zajímavostí byla zmínka o typu výsadby vinic p. Michlovského, který je sice ve světě celkem běžný, ale v našich oblastech se začíná rozjíždět a propagovat pomalu a až v posledních letech. Je to typ výsadby vinohradu – dle hustoty a výšky keřů. Zažitým standardem u nás, je šíře řádku zhruba 2,40 m, tak aby pohodlně projela mechanizace. Výška keřů bývá standardní zhruba 1,80 m, někdy až ke 2 m. Myšlenkou p. Michlovského ale je, vysazovat nové vinohrady již v novém typu výsadby a to polovičním. Hustota řádků je zhruba 1,20 m a i výška 1,20 m. Nejen, že se takto vysadí více keřů na hektar a vinice produkuje větší výnos, ale primárním důvodem je vysoká konkurence keřů mezi sebou, kdy při hledání živin musí kořeny sahat až velmi hluboko pod zem. Toto má za následek dvě věci, keř je v suchých obdobích schopný si vytáhnout vodu a potřebné živiny i z opravdové hloubky a kořeny si dokážou získat ze země to pravé terroir. Tyto látky jsou obsaženy v podloží a jsou charakteristické pro dané místo.

Při postupném představování dalších vzorků upozornil pan Filipec na fakt, že se úmyslně u vín p. Michlovského neuvádí analytické hodnoty. Dle názoru p. Michlovského se totiž nemají řešit čísla, ale hodnocení vína se má ponechat pouze na subjektivním názoru konzumenta a na tom, zda mu víno chutná nebo nechutná. Analytické hodnoty vín totiž dokážou být silně zavádějící v prvotním hodnocení, jestli dotyčnému vínko chutnat bude či nikoliv. Z degustací a ochutnávek pak pramení zkušenosti, že při neuveřejnění analytiky mohou chutnat a působit sladším dojmem i vína velmi suchá s minimálním obsahem cukru. Příčinou je technologický postup, kdy většina vín nejen zraje, ale i kvasí v dubových sudech. Primární rozkvašení probíhá sice v tanku, ale poté se víno stočí od hrubých kalů a nechá se dokvasit ve velkoobjemových 6000litrových sudech. V těchto sudech mohou kvasit některá vína i rok, poté se přesunují opět do dřevených menších sudů, kde dozrávají. Vína tak mají čas se krásně doladit, spojit a „nevyčnívá“ z nich nevyrovnaně ani cukr, ani kyselinky. Dalším z důvodů, proč se na láhvích vína p. Michlovského neuvádí číselné rozbory, je, že se analytika vývojem vína v láhvi může změnit.

Při shrnutí produkce pan Filipec dále řekl, že u nich se vyrábí převážně vína suchá s malým obsahem zbytkového cukru, protože jedině tak se, dle názoru p. Michlovského poznají kvalitní vína. Zvýšený obsah cukru dokáže totiž i v ne úplně dobře udělaném víně ledasco zakrýt. Z faktorů, které mohou významně chuť vína poznamenat, bylo zmíněno také používání aromatických kvasinek. Pokud jsou tyto při výrobě vína přidávány nepřiměřeně, může se stát, že různé odrůdy budou ve finále všechny vonět a chutnat stejně a nevynikne tak jejich odrůdovost.

Vyhlášení třech nejchutnějších vín z níže uvedené degustační listiny, hlasováním degustátorů, dopadlo následovně:

1. Svatovavřinecké, kabinetní, 2013, Salon vín 2017

2. Rulandské šedé, pozdní sběr, 2013, Salon vín 2017

3. André, kabinetní, 2012, Salon vín 2017

Kompletní degustační listina 7. 4. 2017

Hibernal, PS 2012, BIO, Salon vín 2014

Rulandské šedé, PS 2013, Salon vín 2017

Ryzlink rýnský, PS 2013, Salon vín 2017

André, kabinetní 2012, Salon vín 2017

Svatovařinecké, kabinetní 2015, Salon vín 2017

Svatovařinecké, kabinetní 2013, Salon vín 2017

Rulandské modré, PS 2012, Salon vín 2017

Merlot, PS 2015, Salon vín 2017

Merlot, PS 2012, Salon vín 2017

Cabernet Sauvignon, PS 2013, Salon vín 2017

Frankovka, PS 2012, Salon vín 2014/2016

Fotogalerie...