Degustace 16. 3. 2018 Vinařství L. Hradil

Třetí březnový pátek jsme ve sklípku naší vinotéky přivítali p. Lukáše Hradila, který nám přijel představit svou produkci vín z nového ročníku 2017. Kromě těchto 9 vzorků vesměs čerstvě naláhvovaných vín jsme degustovali také velmi zajímavé víno PINOT NOIR (Grand Reserve) ve výběru z hroznů, ročníku 2015 a červené víno Cabernet Sauvignon ve výběru z hroznů a ročníku 2016. Úvodem páteční degustace jsme se dočkali zhodnocení ročníku 2017, který splnil očekávání p. Hradila. Léto tohoto roku bylo spíše sušší a více sluníčkové, na jižní Moravě celkově méně pršelo, hladiny cukru se u vín nezvedaly, ale alkohol u nich naštěstí zůstal. Nejnovější ročník je pro vinaře tedy ve znamení vín buketnějších, u kterých jejich tělo postupně ještě dozraje. Krátce se p. Hradil dotkl při výkladu tématu snoubení vína s jídlem, kdy poznamenal, že v dnešní době by měl každý kuchař  být tak trošku i sommeliérem a naopak vinaři musí částečně rozumět přípravě jídel a vžít se do role kuchaře. Jen tak nebude víno přebíjet chuť jídla a naopak jídlo nebude přebíjet chuť vína, ale budou se k sobě hodit  a vzájemně se doplňovat. U všech bílých vín se ve Vinařství Hradil používá při výrobě metoda kryomacerace, kdy jsou po odstranění stopek z hroznů 3 dny promíchávány při 8 stupních směsi šťávy, slupek a zrníček. Ze slupek se tak vylouhuje potřebné barvivo, aby bylo víno sytější v barvě a hlavně se uvolňují přirozené antioxidanty, díky kterým se pak do vína může přidat již jen málo oxidu siřičitého a vína jsou přirozeně zdravější. Co se týká výroby červených vín na Moravě, dle názoru p. Hradila je i v Čejkovicích půda vhodná pro červená vína, např. odrůdě Pinot Noir nebo Cabernet Sauvignon se zde daří velmi dobře. Vhodná pro uložení ke zrání do sudů je zejména odrůda Pinot Noir. Podle p. Hradila by mělo červené víno „jít“ od vinaře až po roce. Další ze zajímavostí, zmíněnou panem vinařem byla nutnost ovlivňovat směr růstu kořenů vinné révy. Ty se, pokud nemají ve svém okolí dostatek „konkurence“, rozpínají po bocích vinohradů a nemají snahu si vytahovat živiny a specifické půdní látky, charakteristické pro danou oblast, z větší hloubky. Z tohoto důvodu se kořeny vinných keřů, které rostou do boku a těsně pod povrchem protrhávají, aby se donutili růst do podzemí, do hloubky až 15 metrů. Díky těmto pracím se vinaři stávají také vinohradníky.
Vítězství si z hodnocení na této degustaci připsalo bílé víno Sauvignon Blanc 2017. Představená vína jsme ochutnávali v následujícím pořadí:

Neuburské, pozdní sběr 2017, suché
Jedná se o prastarou odrůdu pěstovanou prarodiči i rodiči p. Hradila, který si ji chce také do budoucna ponechat. Vínem z této odrůdy začíná většinu degustací, jedná se o lehké, neutrální víno, tzv. „kalibrační“ vzorek, který připravuje na přechod k těžším vínům. Neuburské je vyrobené bez jakéhokoliv zásahu umělých kvasinek a je ponecháno zcela na přírodě. Nechává se rozkvasit samovolně, není velmi ovocité, ale spíše květinkové a luční.

Rulandské bílé, pozdní sběr 2017, suché
Burgundská odrůda krásně vyzrálá, se kterou p. Hradil zkouší různé metody výroby vína. V letošním roce bude např. zkušebně uložena do sudů. Víno je již více ovocité, svěží a je silnější, než byl předchozí Neuburg. Velmi se hodí do restaurací jako víno vhodné k jídlu, protože je neutrálnější a nepřebije tak chuť jídla.  

Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2017, suché
Naláhvován je cca 14 dní. Od října byl tento Ryzlink míchán na kalech, protože měl skoro 8 g kyselin, což je dle názoru p. Hradila hodně. Protože ale není p. Hradil zastáncem srážení kyselin chemickým způsobem, sám raději používá metodu „batonáže“ čili míchání na kalech. Díky této metodě se pak do takto promíchávaných vín přidává jen velmi málo oxidu siřičitého. Díky úspěšnému odbourání nadbytečných kyselin u tohoto Ryzlinku, bude tento už jen získávat na kvalitě a dozrávat. V této vinařské oblasti Ryzlinky nebývají slanější a minerálnější tak jako v jiných oblastech, nicméně i tak se mu zde velmi daří. 

Sauvignon Blanc, pozdní sběr 2017, suché
Jedná se o zajímavý klon, který je velmi odolný vůči plísňovým chorobám a nepodléhá hnilobě. Tato odrůda existuje v mnoha klonech, vybírat je možné od kopřivových až po broskvové. V tomto Sauvignonu jsou jasně patrné angreštové tóny, víno je čerstvě naláhvované, ale čím déle bude v láhvi zrát, tím lepší bude. Odrůda byla vysazena v roce 2010 a po 2 letech u ní proběhla tzv. panenská sklizeň. Zhruba 2 roky se pěstuje kmínek, a teprve po 2 letech se vinný keř začne „předvádět“, slovy p. Hradila se chová jako puberťák. Rodí zhruba cca 3 kg hroznů, které jsou ale kvalitativně vhodné maximálně pro výrobu sudových nebo jakostních vín. Aby začaly keře plodit kvalitní, nazrálé a hutné hrozny, je nutné zhruba polovinu této úrody zredukovat a v srpnu z keřů sestříhat na zem. Takovéto redukující práce musí ve vinařství většinou zastávat muži, protože v tomto směru jsou ženy lítostivější, odstříhaných hroznů by byla škoda, takže by jich bylo jen velmi málo. Od zhruba 10 let si keře pamatují „kolik mají plodit“ a až do 40 let rodí hrozny ve vysoké kvalitě a potřebném množství - zhruba 1,5 kg.

Rulandské šedé, pozdní sběr 2017, polosuché
Rulandské šedé – v pátek první polosušší víno s obsahem alkoholu cca 13 %, jehož barva jde lehce do oranžova. Hlavní příčinou je původní barva hroznů, která působí narůžovělým dojmem a kryomacerací se přenáší při lisování ze slupek do moštu. Kvašením pak tato barva trošku zesvětlá. Víno má působit jako líbivé, určitě ne pro milovníky suchých vín. Přece jen i v dnešní době pořád spousta klientů vítá vína sladší. Toto Rulandské šedé obsahuje tropičtější tóny, má jen mírnější kyselinku a akorátní zbytkový cukr. V tomto ročníku bude oproti jiným méně vín ve výběru z hroznů.

Pálava, pozdní sběr 2017, polosuché
Nejsladší bílé víno této degustace, dobře stabilizované alkoholem, kterého obsahuje poctivých 14 %, což p. Hradilovi dle jeho slov „trošku ujelo". Pálava se ve vinařství sbírá vždy na 2 x, aby nebyla jen o zbytkovém cukru a vyšší hladině alkoholu. První polovina se sbírá při 21 stupních, nechá se prokvasit úplně dosucha, zůstanou ji příjemné buketní látky s velmi mírnou kyselinkou a pěkným „tělem“ a druhá polovina se sesbírá při 24 stupních, kdy má příjemný zbytkový cukr s alkoholem. Obě části se následně smíchají, aby obsahovaly jak lehkou kyselinku, zbytkový cukr v optimálním množství, aby bylo víno krásně voňavé a mělo velmi pěkné „tělo“ s příjemně vyšším alkoholem. Ve vůni připomíná čajovou růži s limetkovými tóny.

Cuvée Davis Rosé, pozdní sběr 2017, polosuché
Pro Vinařství Hradil klasické rosé, které bylo poprvé vyrobeno při příležitosti narození syna Davida, kterého by p. Hradil rád vychoval nejen k lásce k vínu, ale i k práci s ním spojené. Již teď v 8 letech se ho snaží seznamovat alespoň s vůněmi jednotlivých vín, aby vybudované vinařství mělo svého nástupce. Cuvée je vyrobeno z 80 % odrůdy Zweigeltrebe a z 20 % odrůdy André. Zweigeltrebe je velmi vhodné k výrobě růžových vín, protože technologie výroby bílého vína mu svědčí a dokáže ze sebe vydat svou ovocitost a jahodové tóny. Toto rosé není vhodné na archivaci a je ideální na letní období, protože je lehké a svěží. Rosé vína jsou vyrobená z modrých hroznů, zpracovaných technologií výroby bílého vína. Ideální jsou v polosuchém stavu.

Dornfelder, pozdní sběr 2017, suché
Víno s tóny po černém lesním ovoci – ostružinách a borůvkách, je zhruba měsíc naláhvované a potřebuje zhruba půl roku, aby bylo ve skvělé kondici. Jedná se o víno čistě z „nerezu“, nevidělo sud a je zpracované na ovocný způsob. Místy se projevují slabší jogurtové tóny, odrůda je perfektně hutnější v barvě. Je to jediné červené víno, které p. Hradil pouští dříve, protože není náročné.

Cabernet Sauvignon, výběr z hroznů 2016, suché
Co se týká červených vín, všechna "dobrá" červená vína by dle pana vinaře měla být prokvašena do sucha. Tento Sauvignon ležel na sudu 6 měsíců a jednalo se o jeho 3. plnění. Sudy jsou pro červená vína, která potřebuji dýchat velmi důležité, působí totiž mikrooxidačně. Víno je rubínové barvy s intenzivní vůní černého rybízu a ostružin s jemným dubovým  nádechem. Doporučujeme podávat při teplotě 17 °C.

Pinot Noir (Grand reserve), výběr z hroznů 2015
Pro toto luxusní víno je typická granátová až cihlově červená barva. Víno zrálo 24 měsíců ve francouzských dubových sudech - z 60 % se jednalo o první plnění a ze 40 % o druhé plnění. Díky tomuto využití sudů získalo víno silnou kořenitou, výraznou chuť peckovin a mandlí, která je zakončená sametovou trpkostí. Pinot je předurčen na dlouhé zrání, před podáváním doporučujeme dekantovat a nechat "vydýchat". Archivovat se může až 30 let. Odrůda není moc barevná, má pevnou slupku, ale má vynikající chuť a vůni. Grand Reserve znamená, že víno leželo více než 2 roky v sudu, který se po odpařování musí dolévat. Odlišný je tento Pinot také v etiketě na láhvi, kterých bylo naplněno 3000 ks. Stolování: Vyzrálá červená vína „Rulandy modré“ se podávají v širokých „břichatých“ pohárech a platí pro ně pravidlo, které říká, že čím starší víno je, tím objemnější pohár zvolíme. Doporučujeme k jemným úpravám zvěřiny, nadívané drůbeži a pokrmům z hub.

Rubinet, moravské zemské 2017, polosladké
Tato barvířka vznikla křížením odrůd Revolta x Alibernet x André. Jako jediní v ČR ji zpracovávájí ve Vinařství Hradil metodou bílého vína bez macerace na slupkách. Záměrně je zde ponechán zbytkový cukr. Díky tomuto zpracování dostává Rubinet neobyčejné aroma i chuť čokolády a karamelu. Víno se svou originalitou hodí k běžnému pití, ale hlavně k čokoládovým dezertům. Podávejte při teplotě 17 °C. 

Konečné hlasování nejepších 3 vín dopadlo následovně:

1. Sauvignon Blanc, pozdní sběr 2017, suché
2. Rubinet, moravské zemské 2017, polosladké
3. Pálava, pozdní sběr 2017, polosuché
 

Fotogalerie...